Arnold "Anetka", zvaný Špůna *16.1.2009 - 2. 12. 2021
prosinec 2021 Na konci listopadu se ze dne na den Arnouškův stav velmi zhoršil a já musela učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí v mém životě. 2. 12. jsem ho nechala odejít v mém náručí a mé srdce je zlomené. Jsme spolu navždy,jen na chvíli každý jinde, než se znovu setkáme...
červenec 2021 Už je to dalších několik týdnů, Arnoušek stále pokašlává, někdy více, někdy méně v závoslosti na počasí a dusnu, rány na kůži se mu zacelily a dokonce mu na jeho plešce rostou znovu chlupy. Vysloužil si láskyplnou přezdívku "opat", podle kolečka, které měl na hlavě a za krkem :) Jeho zdravotní problém nevyléčíme, před pár dny měl zase zástavu dechu a ztrátu vědomí, ale snažíme se na to nemyslet a nechávat ho žít tak, jak si přeje. Děkuji moc všem, kteří tu pro mě byli, když jsem je potřebovala ♥
zima/jaro/léto 2021 Arnoušek se v letošním roce potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Všechno začalo nenápadným pokašláváním, občasným zadýcháváním a jednou ztrátou vědomí na procházce. Kašel se zhoršoval na záchvatové stavy, kdy v noci kašlal s krátkými pauzami téměř nepřetržite. Absolvoval vyšetření srdce, které neukázalo žádnou vadu, takže následovalo vyšetření u pneumologa. RTG plic ukázalo poškození plicních sklípků a diagnóza byla stanovena na chronickou bronchitidu a zahájena léčba kortikoidy. I když se jeho stav zhoršoval, pořád měl zájem o dění kolem sebe, brala jsem ho na tréninky pobíhat okolo nás, když jsme se rozcvičovali, pak si poležel v autě a poté dělal dozor při protahování po tréninku. Bohužel postupem času docházelo u Arnouška kvůli kortikoidům k selhání autoimunitního systému. Ze dne na den se mu různě na těle objevovaly léze, boule a nádorky, prodělal zánět močového měchýře, přestal se téměř úplně pohybovat, zalezl pod postel, kam nikdy předtím nechodil a nechtěl vylézt. Kortikoidy způsobily velké změny na jeho osobnosti a pro mě byla jakákoli komunikace s ním a snaha porozumět velmi ztížená. Bylo pro mě velmi náročné soustředit se na tréninky, práci, školu, cokoliv. S odstupem času vím, že jsem jeho stranění se způsobovala i já sama tím, že jsem v jeho přítomnosti propadala velkému smutku a on před tím návalem negativity potřeboval někam utéct. V tuto chvíli mi velmi pomohla konzultace s paní veterinářkou Petrou Domesovou, která je zastánkyní propojení klasické a alternativní medicíny a celostní přístup ke zvířecím pacientům a jejich majitelům. Po poradě s ní jsem se rozhodla léčbu kortikoidy ukončit a nasadila čínskou tradiční medicínu - houby Coriolus a Reishi a léčbu konopím. Ve stejnou dobu jsem se také obrátila na Verču Kučerikovou (projekt Okřídlený pes), která mi velmi pomohla pochopit a ujasnit si, co si přeje sám Arnoušek. Na konečníku se mu objevil nádorek a já stála před rozhodnutím, zda v jeho stavu riskovat odstranění v narkóze, anebo zda riskovat, že po zvětšení už odstranit nepůjde a po prasknutí stěny konečníku už budeme čelit dalším vážným komplikacím. Mazala jsem mu léze na kůži i nádorek (mast připravená doma z Coriolu) a komunikovala s Verčou. Čas se nepočítal na dny, ale na hodiny a minuty, spala jsem s Arnouškem na zemi, dostával po malých soustech konzervu a přírodní léčiva (kromě výše zmíněného také kurkumový sirup, Virovet a Kingvet). Jeho stav se začal zlepšovat až neskutečnou rychlostí, sice zalézal do psího domečku, ale už nebyl pod postelí a objevil se zájem o dění doma. Ten rychlý progres vnímám až teď s časovým odstupem, protože v té době mi to přišlo jako věčnost... Nádorek na konečníku se zmenšil, a tak jsme v den plánovaného zákroku jeli na veterinu jen na kontrolu. Čekalo nás ještě ošetřování velké léze za krkem několikrát denně, které pro Arnouška bylo hodně nepříjemné a samo ošetřování nebylo pro slabé povahy. Nikomu, kdo miluje své psy, nemusím vysvětlovat, jaký to je pocit, když si váš pes po nekonečném čase znovu vyskočí k vám na postel. Po noci na zemi jsem se šla trochu dospat na postel a Arnoušek se rozhodl přidat se.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arnold je můj miláček mamiňáček, čehož si je moc dobře vědom :) Povahou komplikovanější stvoření, ale já v něm umím číst a rozumím mu. Zbožňuje míčky všeho druhu a pískající hračky u něj mají podobný následek jako lobotomie. Bohužel si může hrát pouze pod dozorem, protože mezi jeho vlastnost patří i pojídání hraček :/ Je to parťák pro každou aktivitu, hlavně když může být se mnou.
Zvláštním znamením je specifický zvuk, který vydává místo štěkání, hučí jako sovička. Věnovali jsme se několik let závodně agility, po zranění kolene už se věnujeme a závodíme "jen" v canicrossu. Běhání nás moc baví :)
V roce 2017 nás bohužel diagnóza silné artrózy v obou kyčlích vyřadila z rychlých závodních temp, ale Arnoušek se občas účastí tréninků canicrossu a samozřejmě hromadných výletů se smečkou.
Rasa: kříženec JRT
Barva: tricolor
Srst: hladká
Vyšetření: luxace patell 0/0 (neoficiální, bez zápisu), kastrovaný, po operaci prasklého kolenního vazu
Zkoušky: SA1, SA2, SA3
Jak mu říkám: Anetka, Anyk, Puni atd. atd. :D
